Králík, králík, králík
Jistá pověra tvrdí, že když první den v měsíci řeknete třikrát nahlas slovo králík, tak na konci měsíce dostanete dárek.
Dárek je natolik vágní výraz, že nás možná čeká nějaká předváděčka nerezových hrnců, ale dáme vědět v březnu.
Tématem dnešního měsíce bude politika a nakupování v sámošce. Juch!
Nikdy to není lupus
K současné politické situaci nemůžeme být lhostejní. Když něco překročí meze zdravého rozumu, nelze jen pravicí posílat srdce do davu vaší oblíbené barové tanečnici Světlaně, co má tribal Trump stamp tetování. Musíme zakročit. Ozvat se. Jistě už tušíte, co máme teď na mysli. Ano, Kanárské ostrovy.
Pokud jste si mysleli, že ostrovy se jmenují podle kanárka, oblíbeného ptáka Petra Bezruče, tak to máte nezvážený banán v taškové zóně (zase přeskakujeme, k tomu se ještě dostaneme), zpátky k ptákovi - ten totiž dostal jméno podle ostrovů. Takže vlastně psů. (explosion.wav)
Canariae Insulae znamená latinsky psí ostrovy. Can, canis - pes. To zní dost familiaris!
Tady je oficiální znak:
Teď ta politická kontroverze.
Co by na tomhle mistrovském díle heraldiky mohlo někomu vadit? Šlo o ty obojky, že? Proč mají divocí psi obojky? Jsou ty obojky z vesmíru? S trhnutím se proberete.
Kdepak - negranďáci, tedy maloměšťáci z okolních ostrovů, měli problém s tím, že tam jsou psi. Ti přece vystihují jen ostrov Gran Canaria - jak k tomu přijdou oni? Kde je sopečný šutr? Banán? Kaktus? Němci?! V roce 2005 tak psi z oficiálního znaku zmizeli. Lidstvo prostě nemůže mít nic hezkého. Naštěstí vesnici El Golfo na Lanzarote, s ikonickým zálivem (golfem), by jim nedokázal přejmenovat snad ani Don Naranja.
Samoobsluha
Zatoužíte-li po Čupr rohlíčku, a nechce se vám nejméně 60 minut čekat, musíte se vydat do obchodu sami. Jako barbaři.
Znáte to, zimní idylka. Je půl páté, tma. Ve světle sodíkové lampy se leskne hnědá kaluž, na jejíž hladině spokojeně plave nedopalek chesterfieldky. Vy se rozhodnete, že nutně potřebujete utopit všeobjímající depresi v zázvorovém shotu. No a mají jen ten s řepou. Tak si vzpupně nekoupíte nic! Jak procházíte, takhle na volnoběh, přes pokladny, chopí se vás divné myšlenky. Nejdu moc vzpřímeně? Nedělám moc velký kroky? Zkrátka - máte pocit, že za pokladnou na vás vyskočí zásahovka. Tohle přece nemůže jen tak hladce projít - vždyť jste si nic nekoupili!
Podobně se cítíme, když se nám povede nakoupit na samoobslužné pokladně bez problémů. Jsem v klubu? Mám bodíky? Tašková zóna něco neočekává? Chci účtenku metrovou, nebo poloviční? Bylo mně opravdu osmnáct? Mám vlastní tašku? Jsou tohle pletýnky, raženky, nebo bulky? Kolik mají gramů? Za vámi se tvoří fronta. "Tak pípni, ty čuráku!" ozve se a vy roztřesenou rukou přikládáte kartu k terminálu. Oddychnete si, protože ta věta nepatřila vám; pán vedle jen nemohl naskenovat kmín drcený.
A vy litujete, že jste víc nepropagovali přírodní kosmetiku tety Věrky, protože jste mohli teď být s ostatními influencery na Bali a ne v Bille.
The Bear
Medvěd Barry z Kalifornie, čtvrttunový drobeček, jež prchal před lesními požáry, se schoval pod jedním z evakuovaných domů. Když si majitelé oddychli, že jim dům neshořel, našli pod ním Barryho. Přivolaní záchranáři medvěda vlákali do odchytové pasti s nastraženým grilovaným kuřetem, sardinkami v rajčatové omáčce, burákovým máslem a dalšími pochutinami. Barry neváhal, napral se a nechal se hodit zpátky do divočiny.
Tohle by nám všem mohlo sloužit jako návod, jak přežít zimu. Je naprosto v pořádku zalézt si do pevnosti z polštářů a nechat se vylákat jedině grilovaným kuřetem a burákovým máslem. Jinak nás uvidíte až na jaře.